Výroba kontaktních čoček
Pro # je
důležité kontaktní čočky vyrábět
tak, aby jejich optické
parametry byly co nejpřesnější, snadno a jednoduše reprodukovatelné.
Zanedbatelné není ani
to, aby náklady na výrobu byly co možná
nejnižší.
Nejstarší výrobní metodou je foukání kontaktních
čoček ze skla, tyto čočky se pak musely dobrousit, podobně jako je
to u čoček brýlových. Při prvním použití umělé hmoty, což byl
celuloid, se poprvé použila metoda lisování, tato
metoda se dále
rozvíjela a při lisování kontaktních čoček z PMMA byla doplněna o
použití tzv. třískového
obrábění.
Další výrobní
metoda byla použita po objevení prvního gelového materiálu, a to je
odstředivé lití-rotační odlévání.
Postupem doby byly vyvinuty
další technologické postupy, např. metoda soustružení, kombinace
soustružení a
odstředivého lití nebo lisováním do formy.
VÝROBA
MĚKKÝCH KONTAKTNÍCH ČOČEK
Při výrobě měkkých
kontaktních čoček metodami odstředivého lití a lití do formy je materiál
používán v kapalné formě,
pro zhotovení každé lité kontaktní
čočky je potřeba vyrobit odlévací formičku, do ní se kápne odměřené
množství
monomeru, těsně před započetím výrobního procesu se do
materiálu přidá katalyzátor (spouštěč polymerace), otáčením
pak
vzniká kontaktní čočka. Parametry výsledné kontaktní čočky ovlivňuje
množství použitého monomeru a rychlost
otáček při polymeraci.
Při výrobě metodou lití do formy se vyrobí forma s přesnými parametry
poloměrů křivosti, ta má dvě části (kus a
protikus), do této
formy se kápne přesné množství monomeru a materiál se zalisuje protikusem,
při lisování dochází k
polymeraci. Z formy se pak vyjme už hotová
čočka, bez nutnosti dalšího opracování okrajů. Tato metoda je jednoduchá
a
dnes nejpoužívanější u výměnných systémů kontaktních
čoček, protože je nejrychlejší a nejlevnější.
Měkké
kontaktní čočky se dají vyrábět také metodou soustružení, ale materiál
musí být už polymerizován. Vyrobí se
polotovar tzv. blenk, tento
polotovar se po upnutí do soustruhu zarovná tak, aby vznikl požadovaný
průměr kontaktní
čočky. Nejdříve se opracuje vnitřní plocha a po
vysoustružení všech zadaných parametrů se jednotlivé plochy leští,
nejdříve optická plocha ,okrajová zóna pak nakonec průběžné zóny.
Po vyleštění se kontroluje kvalita plochy a
dodržení parametrů.
Podobné pracovní operace se provádí při opracování přední plochy,
nakonec se opracuje okraj
kontaktní čočky a vyleští se. Po kontrole
přední plochy a okraje kontaktní čočky v suchém stavu následuje kontrola
parametrů po zbobtnání kontaktní čočky v destilované vodě.
Pokud mají vyrobené měkké kontaktní čočky správné parametry a jsou
nepoškozené, jsou následně propírány, aby se
zbavily případných
příměsí potřebných při polymeraci, pak se namáčí do fyziologického
roztoku a po zabalení do
blistrů se kontaktní čočky sterilizují.
VÝROBA TVRDÝCH KONTAKTNÍCH ČOČEK
Tvrdé kontaktní
čočky se vyrábí soustružením, podobně jako u měkkých čoček. Takto
vyrobené čočky mají nejlepší
optické zobrazení. Nebo lisováním,
kde se nejdříve vyrobí forma (kus a portikus), tato forma má přesné
parametry,
lisování probíhá po zahřátí materiálu infračerveným
světlem, potom se upraví okraje kontaktní čočky. Výroba lisováním
je rychlejší, ale nákladnější, protože výrobce musí mít k dispozici
velké množství kalibrů s příslušnými hodnotami,
tyto kalibry
musí stále obnovovat. Po vyrobení se nemusí tvrdé kontaktní čočky
propírat, po chemickém čištění se
uloží k uchování do roztoku.
Tvrdé kontaktní čočky jsou většinou vyráběny individuálně s
přesnými parametry pro konkrétního pacienta a dají se i
upravovat,
dá se odstranit slabé poškrábání, které vzniká při čištění čočky,
nebo i usazeniny, které oko dráždí a
snižují snášenlivost
kontaktních čoček. Dá se také upravit okraj, průměr a v rozumné míře i
vrcholová lámavost
kontaktní čočky. Měkké kontaktní čočky jsou
většinou vyráběny sériově, nelze je tedy dodatečně upravovat.
Komentáře