Výroba kontaktních čoček

Pro výrobce kontaktních čoček je důležité kontaktní čočky vyrábět tak, aby jejich optické parametry byly co nejpřesnější, snadno a jednoduše reprodukovatelné. Zanedbatelné není ani to, aby náklady na výrobu byly co možná nejnižší.

Nejstarší výrobní metodou je foukání kon­taktních čoček ze skla, tyto čočky se pak musely dobrousit, podobně jako je to u čoček brýlových. Při prvním použití umělé hmoty, což byl celuloid, se poprvé použila metoda lisování, tato metoda se dále rozvíjela a při lisování kontaktních čoček z PMMA byla doplněna o použití tzv. třískového obrábění.

Další výrobní metoda byla použita po objevení prvního gelového materiálu, a to je odstředivé lití-rotační odlévání. Postupem doby byly vyvinuty další technologické postupy, např. metoda soustružení, kombinace sou­stružení a odstředivého lití nebo liso­váním do formy.

VÝROBA MĚKKÝCH KONTAKTNÍCH ČOČEK
Při výrobě měkkých kontaktních čoček metodami odstře­divého lití a lití do formy je materiál používán v kapalné formě, pro zhotovení každé lité kontaktní čočky je potřeba vyrobit odlévací formičku, do ní se kápne odměřené množství monomeru, těsně před započetím výrobního procesu se do materiálu přidá katalyzátor (spouštěč polymerace), otáčením pak vzniká kontaktní čočka. Parametry výsledné kontaktní čočky ovlivňuje množství použitého monomeru a rychlost otáček při polymeraci.

Při výrobě metodou lití do formy se vyrobí forma s přesnými parametry poloměrů křivosti, ta má dvě části (kus a protikus), do této formy se kápne přesné množství monomeru a materiál se zalisuje protikusem, při lisování dochází k polymeraci. Z formy se pak vyjme už hotová čočka, bez nutnosti dalšího opracování okrajů. Tato metoda je jednoduchá a dnes nejpoužívanější u výměnných systémů kontaktních čoček, protože je nejrychlejší a nejlevnější.

Měkké kontaktní čočky se dají vyrábět také metodou soustru­žení, ale materiál musí být už polymerizován. Vyrobí se polotovar tzv. blenk, tento polotovar se po upnutí do soustruhu zarovná tak, aby vznikl požadovaný průměr kontaktní čočky. Nejdříve se opracuje vnitřní plocha a po vysoustružení všech zadaných parametrů se jednotlivé plochy leští, nejdříve optická plocha ,okrajová zóna pak nakonec průběžné zóny. Po vyleštění se kontroluje kvalita plochy a dodržení parametrů. Podobné pracovní operace se provádí při opracování přední plochy, nakonec se opracuje okraj kontaktní čočky a vyleští se. Po kontrole přední plochy a okraje kontaktní čočky v suchém stavu následuje kontrola parametrů po zbobtnání kontaktní čočky v destilované vodě.

Pokud mají vyrobené měkké kontaktní čočky správné parametry a jsou nepoškozené, jsou následně propírány, aby se zbavily případných příměsí potřebných při polymeraci, pak se namáčí do fyziologického roztoku a po zabalení do blistrů se kontaktní čočky sterilizují.

VÝROBA TVRDÝCH KONTAKTNÍCH ČOČEK
Tvrdé kontaktní čočky se vyrábí soustru­žením, podobně jako u měkkých čoček. Takto vyrobené čočky mají nejlepší optické zobrazení. Nebo lisováním, kde se nejdříve vyrobí forma (kus a portikus), tato forma má přesné parametry, lisování probíhá po zahřátí materiálu infračerveným světlem, potom se upraví okraje kontaktní čočky. Výroba lisováním je rychlejší, ale nákladnější, protože výrobce musí mít k dispozici velké množství kalibrů s příslušnými hodnotami, tyto kalibry musí stále obnovovat. Po vyrobení se nemusí tvrdé kontaktní čočky propírat, po chemickém čištění se uloží k uchování do roztoku.

Tvrdé kontaktní čočky jsou většinou vyráběny individuálně s přesnými parametry pro konkrétního pacienta a dají se i upravovat, dá se odstranit slabé poškrábání, které vzniká při čištění čočky, nebo i usazeniny, které oko dráždí a snižují snášenlivost kontaktních čoček. Dá se také upravit okraj, průměr a v rozumné míře i vrcholová lámavost kontaktní čočky. Měkké kontaktní čočky jsou většinou vyráběny sériově, nelze je tedy dodatečně upravovat.