UV záření a jeho vliv nejen na oko

Elektromagnetické záření, které má svou světlou i stinnou stránku

UV záření objevil již v roce 1801 německý filosof, chemik a fyzik Johann Wilhelm Ritter. Tento objev učinil při rozkladu světla pomocí optického hranolu, kdy na rozdílná místa umístil papírové proužky namočené do roztoku AgCl neboli chloridu stříbrného. Reakce přicházela za fialovým koncem spektra a projevovala se zčernáním papírových proužků. Tím J. W. Ritter objevil záření, které dopadá na Zemi a pojmenoval jej dezoxidační světlo.
Teprve v 19. století bylo toto záření přejmenováno na ultrafialové. Zkratka UV, se kterou se běžně setkáváme, je zkratkou z anglického výrazu ultraviolet.

Co je to UV záření?

Jedná se o elektromagnetické záření o vlnové délce 100–400 nm a je tedy kratší než viditelná složka světelného spektra. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce a umělým zdrojem je např. elektrický oblouk nebo tzv. horské slunce.

UV záření

UV záření se dělí dle vlnové délky na:

blízké ultrafialové záření (400 – 200 nm)
  • UVA – dlouhovlnné záření označováno jako „černé světlo“ (400 – 315 nm)
  • UVB – středněvlnné záření (315 – 280 nm)
  • UVC – krátkovlnné záření označováno též jako „dezinfekční“ (pod 280 nm)
  • DUV – hluboké ultrafialové záření (pod 300 nm)
daleké ultrafialové záření (200 – 10 mn)
  • FUV, VUV – „vzduchoprázdné“ ultrafialové záření (vacuum) (200 nm – 10 nm) Jedná se o typ záření jenž je před dopadem na Zem pohlcován vzduchem.
  • EUV, XUV – Extrémní nebo „hluboké“ záření (31 nm – 1 nm) Toto záření se využívá ve fotolitografii a technologiích používající princip laseru.

UV záření ze Slunce je cestou k Zemi do jisté míry vstřebáno plynnými obaly Země, a tak se k Zemi dostane pouze UVA (90–99 %) a UVB (1–10 %). UVC přes plynné obaly Země vůbec neprojde. V případě, že by Země neměla žádné plynné obaly a UV záření by dopadalo na Zem přímo, mělo by to na život doslova katastrofální důsledky.
Zajisté jste slyšeli o ozonové díře. V místech, kde je ozonová vrstva planety Země příliš narušena, jsou dopady UV záření vážnější. Proto je důležité se před sluncem dostatečně chránit.

Projevy UV záření na lidském organismu

Vnímavost lidí vůči síle UV záření se neliší pouze barvou pleti, ale i geografickým původem populace. Mezi nejvýraznější projevy UV záření patří reakce kůže např. zčervenání nebo opálení pokožky.

Reakce na sluneční záření dle typů kůže na evropském kontinentu
  • Keltský typ (2 %) – vždy těžká reakce
    Popis kůže: velmi světlá kůže často posetá pihami; ve většině případů rezavé vlasy a modré oči
  • Evropan se světlou pletí (12 %) – vždy silná reakce
    Popis kůže: nepatrně tmavší tón kůže než u Keltského typu s menším počtem pih; vlasy blond, plavé až hnědé; oči modré, šedé, zelené
  • Evropan s tmavou pletí (78 %) – mírná reakce
    Popis kůže: světlý až hnědý tón kůže bez pih. Mateřská znaménka hnědé barvy.
  • Středomořský typ (8 %) – téměř žádná reakce
    Popis kůže: světle hnědý až olivový tón kůže; tmavé vlasy i oči

Mimo pokožku jsou i oči neméně důležitým místem, na které UV záření reaguje.
V oku absorbuje UV záření zejména spojivka, ale absorbuje jej i rohovka. Nechrání-li se oči před přímým a ostrým sluncem může vzniknout zánět spojivek nebo dokonce zánět oční rohovky. V zimních měsících se objevují i případy tzv. sněžné slepoty, která se projevuje přechodnou ztrátou vidění. Tento jev bývá doprovázen zánětem spojivek, možným poškozením rohovky a v extrémních případech i poškozením sítnice. Proto je důležité se v zimních měsících chránit během procházky zasněženou krajinou nebo při zimních sportech a radovánkách.

Jak je možné se chránit?

Pokožku těla nejlépe ochráníte vhodným oblečením nebo krémy s ochranným faktorem. Čím vyšší, tím lepší.
Oči ochráníte nejlépe kvalitními brýlemi. UV ochranu poskytují jak sluneční brýle, tak dioptrické brýle s vhodnými skly nebo sportovní brýle, se kterými budete chráněni i během sportovních aktivit. Dobré brýle jsou zkrátka perfektní ochranou nejen před UV zářením ale i před větrem, prachem či sněhem. Pamatujte také na fakt, že kolem poledne je intenzita UV záření 2× vyšší než kolem 15. hodiny odpoledne a s vyšší nadmořskou výškou se rizika UV záření ještě více zvyšují.

Světlá stránka UV záření

Ale abychom nehovořili pouze o negativních dopadech UV záření, nechali jsme si na závěr pozitivní tečku. UV záření stojí za produkcí melaninu, který nás chrání proti poškození světlem. Melanin absorbuje hlavně UV záření a tím zamezuje tvorbě volných radikálů a chrání tak DNA buněk před poškozením.
Nutno však podotknout, že dostatek světla potřebujeme ke vzniku vitamínu D. Jednoduše řečeno bez UV záření by neproběhla syntéza vitamínu D, který ovlivňuje 200 různých chemických reakcí v organismu.

Komentáře

Pages comments: Reply to # - Zrušit