UV záření a jeho vliv nejen na oko
Elektromagnetické záření, které má svou světlou i stinnou stránku
UV záření objevil již v roce 1801 německý filosof,
chemik a fyzik Johann Wilhelm Ritter. Tento objev učinil při rozkladu světla
pomocí optického hranolu, kdy na rozdílná místa umístil papírové
proužky namočené do roztoku AgCl neboli chloridu stříbrného. Reakce
přicházela za fialovým koncem spektra a projevovala se zčernáním
papírových proužků. Tím J. W. Ritter objevil záření, které dopadá na
Zemi a pojmenoval jej dezoxidační světlo .
Teprve v
19. století bylo toto záření přejmenováno na
ultrafialové . Zkratka UV, se kterou se běžně setkáváme, je
zkratkou z anglického výrazu ultraviolet.
Co je to UV záření?
Jedná se o elektromagnetické záření o vlnové délce 100–400 nm a je tedy kratší než viditelná složka světelného spektra. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce a umělým zdrojem je např. elektrický oblouk nebo tzv. horské slunce.
UV záření se dělí dle vlnové délky na:
blízké ultrafialové
záření (400 – 200 nm)
- UVA – dlouhovlnné záření označováno jako „černé světlo“ (400 – 315 nm)
- UVB – středněvlnné záření (315 – 280 nm)
- UVC – krátkovlnné záření označováno též jako „dezinfekční“ (pod 280 nm)
- DUV – hluboké ultrafialové záření (pod 300 nm)
daleké
ultrafialové záření (200 – 10 mn)
- FUV, VUV - „vzduchoprázdné“ ultrafialové záření (vacuum) (200 nm - 10 nm) Jedná se o typ záření jenž je před dopadem na Zem pohlcován vzduchem.
- EUV, XUV – Extrémní nebo „hluboké“ záření (31 nm - 1 nm) Toto záření se využívá ve fotolitografii a technologiích používající princip laseru.
UV záření ze Slunce je cestou k Zemi
do jisté míry vstřebáno plynnými obaly Země, a tak se k Zemi dostane pouze
UVA (90–99 %) a UVB (1-10 %). UVC přes plynné obaly Země vůbec neprojde. V
případě, že by Země neměla žádné plynné obaly a UV záření by
dopadalo na Zem přímo, mělo by to na život doslova katastrofální
důsledky.
Zajisté jste slyšeli o ozonové díře. V místech, kde je
ozonová vrstva planety Země příliš narušena, jsou dopady UV záření
vážnější. Proto je důležité se před sluncem dostatečně chránit.
Projevy UV záření na lidském organismu
Vnímavost lidí vůči síle UV záření se neliší pouze barvou pleti, ale i geografickým původem populace. Mezi nejvýraznější projevy UV záření patří reakce kůže např. zčervenání nebo opálení pokožky.
Reakce na sluneční záření dle typů kůže na evropském kontinentu
- Keltský typ (2 %) – vždy těžká reakce
Popis kůže: velmi světlá kůže často posetá pihami; ve většině případů rezavé vlasy a modré oči - Evropan se světlou
pletí (12 %) – vždy silná reakce
Popis kůže: nepatrně tmavší tón kůže než u Keltského typu s menším počtem pih; vlasy blond, plavé až hnědé; oči modré, šedé, zelené - Evropan s
tmavou pletí (78 %) – mírná reakce
Popis kůže: světlý až hnědý tón kůže bez pih. Mateřská znaménka hnědé barvy. -
Středomořský typ (8 %) – téměř žádná reakce
Popis kůže: světle hnědý až olivový tón kůže; tmavé vlasy i oči
Mimo pokožku jsou i oči neméně důležitým
místem, na které UV záření reaguje.
V oku absorbuje UV záření
zejména spojivka, ale absorbuje jej i rohovka. Nechrání-li se oči před
přímým a ostrým sluncem může vzniknout zánět spojivek nebo dokonce
zánět oční rohovky. V zimních měsících se objevují i případy tzv.
sněžné slepoty, která se projevuje přechodnou ztrátou vidění. Tento jev
bývá doprovázen zánětem spojivek, možným poškozením rohovky a v
extrémních případech i poškozením sítnice. Proto je důležité se v
zimních měsících chránit během procházky zasněženou krajinou nebo při
zimních sportech a radovánkách.
Jak je možné se chránit?
Pokožku těla nejlépe ochráníte vhodným oblečením nebo krémy s
ochranným faktorem. Čím vyšší, tím lepší.
Oči
ochráníte nejlépe kvalitními brýlemi . UV ochranu poskytují jak
sluneční brýle, tak dioptrické brýle s vhodnými skly nebo sportovní brýle, se kterými budete
chráněni i během sportovních aktivit. Dobré brýle jsou zkrátka
perfektní ochranou nejen před UV zářením ale i před větrem,
prachem či sněhem. Pamatujte také na fakt, že kolem poledne je
intenzita UV záření 2x vyšší než kolem 15. hodiny odpoledne a
s vyšší nadmořskou výškou se rizika UV záření ještě více
zvyšují .
Světlá stránka UV záření
Ale
abychom nehovořili pouze o negativních dopadech UV záření, nechali jsme si
na závěr pozitivní tečku. UV záření stojí za produkcí melaninu, který
nás chrání proti poškození světlem. Melanin absorbuje hlavně UV
záření a tím zamezuje tvorbě volných radikálů a chrání tak
DNA buněk před poškozením.
Nutno však podotknout, že dostatek
světla potřebujeme ke vzniku vitamínu D. Jednoduše řečeno bez UV záření
by neproběhla syntéza vitamínu D, který ovlivňuje 200 různých chemických
reakcí v organismu.
Komentáře