Stavba oka
Po narození je
velikost oka asi třetinová proti dospělému člověku, kdy je délka oka
zhruba 24 mm, během prvních pěti let je růst oka rychlý, později se
zpomaluje a ještě před dokončením růstu těla se zastavuje.
Na oku rozeznáváme tři obaly:
OBSAH OKA:
Vnitřní prostor oka vyplňuje čočka se svým závěsným aparátem, sklivec a komorová voda, která vypňuje přední i zadní komoru oční.
ČOČKA:
(lens cristallina) – má bikonvexní tvar se zaobleným
okrajem, leží za duhovkou v prohloubenině sklivce a ve své poloze je držena
vlákny závěsného aparátu. Její průměr je asi 10 mm a tloušťka ve
středu zhruba 3,6 mm. Na čočce rozeznáváme pouzdro, epitel a vlastní
čočkové stroma, dále pak přední a zadní pól čočky a ekvátor.
Čočkové pouzdro obklopuje čočku, je průhledné a v oblasti ekvátoru se na
něj upínají vlákna závěsného aparátu. Čočkový epitel se nachází pod
pouzdrem přes přední plochu až k ekvátoru. Čočkové stroma je tvořeno
vlákny, uprostřed čočky je čočkové jádro, které se věkem stává
větší a tvrdší, čočka tuhne a to přináší obtíže při dívání do
blízka. Vlákna závěsného aparátu udržují čočku na svém místě,
účastní se akomodace. Stářím se vlákna stávají křehčí a méně
elastická.
SKLIVEC:
(corpus vitreum) – je to
rosolovitá bezbarvá hmota, která vyplňuje prostor mezi čočkou, řasnatým
tělískem a sítnicí. Tvoří tak asi 80% obsahu oka. Sklivec je tvořen
převážně vodou a obsahuje speciální bílkovinu vitrein, který vytváří
jeho trámčinu.
KOMOROVÁ VODA:
(humor aqaueus)
– je to čirá tekutina a produkují ji výběžky řasnatého tělíska.
Komorová voda vyplňuje obě komory oční, ze zadní komory proudí přes
pupilární otvor do přední komory a zde cirkuluje a pak odtéká přes
duhovkorohovkový úhel. Komorová voda se podílí na výživě rohovky a
čočky.
PŘÍDATNÉ ORGÁNY OKA:
Mezi
přídatné orgány oka patří oční víčka, spojivka, slzné
ústrojí, okohybné svaly.
Čtěte také:
Komentáře