Pevný obal oka

Pevný obal oka jej chrání a udržuje jeho tvar, je tvořen neprůhlednou bělimou a průhlednou rohovkou.

BĚLIMA
  • (sclera) - bělima zaujímá větší část pevného obalu oka, její tloušťka je na různých místech různá,
zevní plocha je v přední části kryta spojivkou, na bělimu se upínají všechny okohybné svaly a skrz bělimu procházejí také nervy a cévy a při zadním pólu oka skrz bělimu vystupuje zrakový nerv.

ROHOVKA
  • (cornea) - je pokračováním bělimy, je hladká, lesklá a průhledná. Zevně hraničí se vzduchem a
vnitřně s komorovou vodou, což zvyšuje její lomivost, která má hodnotu přibližně 43 D. Má tvar horizontálně uložené elipsy, měří horizontálně 11,5 - 12 mm, vertikálně asi 11 mm. Poloměr zakřivení je udáván pro přední plochu asi 7,8 mm, pro zadní pak 7,0 mm. Vertikální meridián bývá více zakřiven, rozdíl má hodnotu asi 0,5 D, což odpovídá tzv. fyziologickému rohovkovému astigmatismu, ten je vysvětlován tlakem horního víčka na oko. Rohovka se směrem k okraji (limbu) oplošťuje, tloušťka rohovky je ve středu 0,6 mm, v periferii pak asi 1 mm.

Rohovka se skládá s pěti vrstev , zevně je rohovka kryta epitelem, od vlastní rohovkové tkáně, nebo-li stromatu, epitel odděluje tzv. Bowmanova membrána, nejvnitřnější vrstvou je endotel, který je od rohovkového stromatu oddělen tzv. Descemetovou membránou.

Rohovka je díky bohatému zásobení nervy nejcitlivější tkání v těle , rohovka neobsahuje žádné cévy, proto její výživu obstarávají okrajové (limbální) cévní kličky, větší význam má pak komorová voda a slzy, z komorové vody přichází do rohovky glukóza a ze slz pak kyslík, potřebný k získání energie z glukózy.

Na periferním okraji rohovky se nachází oblast limbu, široká asi 1 mm, v tomto místě přechází rohovka do bělimy na vnitřní straně a do spojivky na vnější straně a také zde probíhají četné a velmi jemné cévní kličky.

Čtěte také:

Stavba oka
Střední vrstva oka
Vnitřní vrstva oka
UV záření a jeho vliv na oko

Komentáře

Máte nějaké otázky nebo názor?