Onemocnění sítnice

Mezi vrozené vady sítnice patří např. retinopatie nedonošenců - je to nečastější příčina slepoty u dětí, kdy dochází k oboustrannému postižení nevyvinuté sítnice.

Poměrně častým onemocněním sítnice jsou oběhové poruchy, kdy dochází k uzávěru sítnicových cév. Tyto uzávěry vznikají většinou jako důsledek arteriosklerózy, což je degenerativní onemocnění cév, dochází ke zužování cév a k horšímu krevnímu zásobení tkání. Vznik arteriosklerózy je podporován některými celkovými chorobami jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, porucha metabolismu tuků apod.

Uzávěr centrální sítnicové tepny (occlusio arteria centralis retinae) - dochází k náhlému zhoršení vidění, na očním pozadí je vidět zúžená tepna, dochází k nedokrvení a otoku sítnice, je důležité, aby byla léčba zahájena včas, nejlépe do dvou hodin, od vzniku prvních příznaků. Aplikují se léky na rozšíření cév, léky na rozpuštění trombu a léky zabraňující srážení krve. I přes včasnou léčbu bývá často funkce sítnice snížena.

uzávěr centrální sítnicové žíly (occlusio vena centralis retinae) - projevuje se rychlým zhoršováním vidění, trombus způsobuje přetlak žíly, rozšíření žíly je nepravidelné, dochází ke krvácení do sítnice. Podávají se léky na rozšíření cév, po čase se tromby vstřebávají, popřípadě se pomocí laseru zlepšují oběhové poměry v sítnici.

diabetická retinopatie ( retinopathia diabetica) - projevuje se až po 8 až 10 letech trvání cukrovky, změny na očním pozadí procházejí třemi stádii. V první fázi dochází k poškození kapilár, kde se objevuje mikroskopické vydutí a protenčení cévní stěny, v druhé fázi dochází ke krvácení do sítnice a ve třetí fázi dochází k závažným komplikacím, jako jsou krvácení dosklivce, odchlípení sítnice, vznikají nové cévy, které prorůstají do sítnice a sklivce. Prognóza je nepříznivá, často dochází k úplné ztrátě zraku. Léčba spočívá v dokonalé kompenzaci základního onemocnění, tj. cukrovky, ovlivnit stav cév a oddálit nejzávažnější komplikace lze pomocí léků nebo chirurgicky.

Mezi degenerativní změny na sítnici patří senilní makulární degenerace (degeneratio maculae luteae senilis), postihuje především lidi vyššího věku, je to nezánětlivé, pomalu zhoršující se onemocnění centrální oblasti sítnice tzv.makuly (žluté skvrny), kde se nachází nejvíce světločivných buněk, které nám umožňují ostré vidění. Příčinou je ztenčování hlubokých vrstev sítnice, které hraničí s cévnatkou, ta nedostatečně vyživuje sítnici v oblasti makuly, tak dochází k úbytku zrakových buněk a k neostrému vidění. Sítnice kolem makuly zůstává nezměněná, proto je zachováno periferní vidění a choroba nevede k úplné ztrátě zraku. Makulární degenerace se v zásadě nedá léčit, někdy se dá zpomalit použitím laseru.

Čtěte také:

Komentáře

Máte nějaké otázky nebo názor?