Krátkozrakost

5. Únor 2010

(latinsky myopia) jedná se o oční vadu, při které se obraz předmětu usměrněný čočkou oka promítá už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Krátkozrakost způsobuje špatnou viditelnost vzdálených předmětů.

Myopie je tedy refrakční vada, která vzniká, pokud se rovnoběžné paprsky přicházející k oku nelámou na sítnici, ale před sítnici.

Myopie je zpravidla vadou osovou, kdy lomivost optického systému je jako u emetropa, ale předozadní délka oka je větší než u emetropa. Existuje i myopie podmíněná zvýšeným zakřivením ploch (větší lomivostí) nebo zvýšeným indexem lomu optických prostředí, pak je to vada křivková nebo indexová.

Podle počtu dioptrií můžeme krátkozrakost rozdělit na:

• Lehkou : do -3,0D (myopia simplex)
• Střední : od -3,25 do -6,0D (myopia modica)
• Těžkou : nad -6,0D (myopia gravis)

Krátkozrakost můžeme také rozdělit na:

• STACIONÁRNÍ MYOPII – tento typ myopie není doprovázen degenerativními změnami a zvyšuje se pouze po dobu růstu člověka ( do 20 roku věku), nejčastěji jde o tzv. školní myopii, kdy ve školním věku ( 8 až 11 let ) oko doroste do emetropie, ale protože oko roste dál vzniká myopie. Vzácnější je myopie pozdní, oko se stane myopickým až okolo 18 roku, protože se růst oka brzy zastaví, nedosahuje tento typ myopie vysokých hodnot. Stacionární krátkozrakost může být i vrozená (myopia congenita), často bývá jednostranná, již v prvním roce života dosahuje až -10D a zpravidla se nezhoršuje.
• PROGRESIVNÍ MYOPII – o progresivní myopii mluvíme, pokud oko roste dál i po 20 roce, protahuje se a dochází k degenerativním změnám na sítnici, cévnatce a sklivci. Tato patologická myopie se rychle zhoršuje (i 1,0 až 4,0D za rok), okolo 30 roku dochází ke stabilizaci.

Příčinou vzniku myopie bývá často dědičnost, ale i nadměrná práce do blízka, zejména při nedostatečném osvětlení, myopie také vzniká při některých onemocněních, jako je např. cukrovka.

Zvláštním typem je noční myopie, příčina noční myopie není známa, ale na jejím vzniku se podílí zejména rozšířená zornice za šera a za tmy, kdy se okrajové paprsky lámou před sítnici ( tzv.otvorová vada), ale také psychické příčiny, kdy se oko za tmy snaží více zaostřovat a tak kompenzovat neostré vidění. Při noční myopii může dojít k posunu refrakce oka od 0,5 až 4,0D, průměrně o 2,0D. Noční myopie bývá větší u mladých lidí a všeobecně je známo, že myopové vidí za noci hůř než emetropové, je to jen zdánlivé, protože většina myopů nenosí plnou korekci a ostře vidí pouze díky dobrému osvětlení a zúžené zornici a ve tmě se to pak tato neúplná korekce více projeví. Noční myopie může vadit při výkonu některých povolání, podílí se taky na bezpečnosti silničního provozu, pokud zejména myop řídí často za tmy, měla by být noční myopie korigována.

Myopii korigujeme brýlemi nebo kontaktními čočkami, ke korekci se používají konkávní, nebo-li minusové čočky(rozptylky) .

Vada vzniká nejčastěji ve školním věku a zvětšuje se v průběhu dospívání. Postižený vidí špatně do dálky, čtení je většinou bez obtíží.

Velikost čočky pro korekci oční vady se udává v dioptriích [D], a pro korekci krátkozrakosti mají zápornou hodnotu např.-3,5 D.