Onemocnění rohovky
Mezi vrozené vady rohovky můžeme zařadit onemocnění nazývané
keratokonus, je to degenerativní onemocnění s familiárním výskytem. Často
se vyskytuje společně s jinými onemocněními, jako jsou např. různé
alergie, senná rýma, ekzémy, astma apod. První projevy keratokonu
začínají převážně kolem puberty. Tím, že onemocnění zpravidla
postihuje nejdříve jen jedno oko, pacient si nepovšimne zhoršeného vidění
a pomoc vyhledá, až dojde k zhoršení vidění i na druhém oku, což může
být až za několik let. Toto onemocnění se při dědičné dispozici
objevuje často vlivem civilizačních faktorů, jako je stres, nesprávná
životospráva, hormonální změny, ale i při nesprávném nebo
nepřiměřeném nošení měkkých kontaktních čoček.
Průběh keratokonu můžeme rozdělit na počínající, projevený a
pokročilý. Diagnózu je možné zjistit zprvu jen topografickým vyšetřením
rohovky, později i na štěbinové lampě a pokročilém stadiu je keratokonus
patrný i pouhým okem. Při tomto onemocnění se rohovka kuželovitě vyklene
a střední část rohovky se protenčuje, na postiženém oku nejdříve
narůstá krátkozrakost,
pak se přidává nepravidelný astigmatismus.
Zpočátku je keratokonus možné korigovat brýlemi, ale zejména u mladých
lidí, kde se předpokládá zhoršení onemocnění, se okamžitě používají
speciální terapeutické tvrdé kontaktní čočky. Pokud kontaktní čočka
nedokáže zpomalit vyklenování rohovky, pokud nelze z nějakého důvodu
aplikovat kontaktní čočku nebo hrozí perforace rohovky, je nutné toto
onemocnění řešit pomocí operace nazvané keratoplastika. Po keratoplastice
se aplikuje kontaktní čočka, většinou opět tvrdá, někdy lze použít i
měkkou kontaktní čočku.
Mezi vážná onemocnění
rohovky patří rohovkový vřed (ulcus corneae) – je to
povrchový zánět rohovky, k jeho vzniku je třeba defektu povrchové vrstvy
rohovky a přítomnosti mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry a plísně. K
porušení povrchu rohovky dochází často mechanicky, např. škrábnutím
větvičkou nebo nehtem, cizím tělískem zapíchnutým do rohovky, při
nesprávné manipulaci s kontaktními čočkami, při aplikaci oční masti nebo
řasami při jejich nesprávném růstu. Porušeným povrchem proniká infekce
rychle do hlubších vrstev rohovky, může dojít i k proděravění rohovky a
infekce se pak šíří do nitra oka. Nejobvyklejší bývá vřed hnisavý
způsobený bakteriemi, méně často způsobují vznik vředu viry a plísně.
Hnisavý vřed rohovky se nazývá také plazivý, protože jeho
charakteristickou vlastností je, šířit se po rohovce tak, že na jedné
straně pokračuje do zdravé tkáně a na druhé straně se zároveň začíná
hojit, tím se po povrchu rohovky „plazí“.
Vřed
bývá viditelný pouhým okem, vypadá jako nažloutlá skvrna na rohovce, oko
bolí, slzí, je světloplaché, spojivka je překrvená, vystouplá, víčka
jsou oteklá.
Léčba rohovkového vředu je závislá na
včasnosti jejího zahájení, protože vřed se šíří velmi rychle,
podávají se antibiotika místně i celkově. Rohovkový vřed se často hojí
jizvou, která může bránit ve vidění. Pokud antibiotika nezabírají,
hrozí až proděravění rohovky, pak je nutné provést transplantaci rohovky.
Onemocnění sítnice
Onemocnění víček
Onemocnění spojivky
Onemocnění živnatky
Příznaky očních onemocnění
UV záření a jeho vliv na oko
Slzivost a vliv slz na nošení kontaktních čoček
Komentáře